|
Čeští Kraftwerk v Tasově! Elektronické beaty vměstnané do osmi bitů! Markéta Lisá a laptop č. 1. Petr Marek a laptop č. 2, písně staví a píše texty. Prokop Holoubek je živý element,
hraje na živé nástroje. A všichni zpívají.
Mimo to ale existují ještě další Midi lidi, kteří se starají o
vizuální součást koncertů.
Techno jmse v Tasově ještě neměli a proč s ním nezačít na jubilejním ročníku!
Všeobjímající rozhovůrek Petra Viziny z Lidovek: Králíček je nečekaně „in“:
Žiju život s malou chybou, zpívá trojice Midi lidi na právě vydaném debutu Čekání na robota. Jak jde dohromady nepřesnost se strojovou elektronikou ve stylu německých Kraftwerk, vysvětluje hudebník a herec Petr Marek.
* LN Jak to tedy je - tvrdíte, že vaším základním stavebním prvkem je chyba, a pak přijdete s přesně odsýpající strojovou hudbou...
Chyba jako inspirační princip byla u nás vždycky minimálně třetinovým zdrojem - to samozřejmě především v improvizovaných divadelních a hudebních projektech. Naštěstí i při práci s počítačovým sekvencerem narazíte na vlastní i jeho chybu docela často. Celá jedna píseň vznikla kolem omylem nahraného mumlání při zkoušce mikrofonu. Mezihra jedné písně se zas objevila pouze díky chybnému vhození části naprogramované hudby do „nesprávného místa“... I v tomto případě jsme už nic nijak neupravovali, ale nechali přesně tak, jak náhoda učinila.
* LN Pod jménem Muzikant Králíček jste vydal už dvanáct alb a dal je ke stažení na internet. Čekání na robota ale vychází jako řádný debut u skutečného vydavatelství - přišel čas pro slávu?
Čas je v tom srandovní element, protože Muzikant Králíček vždycky koketoval s jednoduchou naivní elektronikou, na níž vyrůstal. Na každém z těch domácích alb si alespoň jednu takovou píseň nahrál. Ten nostalgický, sociálně-ekonomický čas teď zapracoval na toto retro. Králíček se tak nečekaně stává po dvaceti letech „in“, aniž by mnohé změnil. A samozřejmě, ten čas už pracuje zase pomalu proti nám.
* LN Bezostyšný milostný apel ve vašich textech se dobře snáší s chladnou, neosobní hudbou - pokládáte to za svůj vynález, nebo spíš variaci na tvorbu svých oblíbenců?
Zvláštní, myslíme si, že děláme vřelou hudbu. Není ten „elektronický chlad“ jenom takový úzus? Texty vznikají z poloviny inspirovány hudebním rytmem a způlky rytmem „životním“. Čili zpěv je pro nás bicí nástroj, u kterého hledám rytmus, který ještě v písni není, a do něj dosadím slova, která si myslím, že ještě „na světě“ nejsou. Podceňuju melodii. Takže možná chlad je víc tam?
* LN Booklet tvoří fotografie manželského páru ve středních letech v různých situacích - těžko věřit, že vznikly skutečně k desce. Nebo jste někde našli vyhozené rodinné album?
Zdálo se nám, že ty fotky mají v sobě velké příběhy a zároveň velkou radost kombinovanou s bezděčným humorem. A jsou to lidé, které dobře známe - mám to „tajemství“ rozvádět dál?
* LN Nemusíte. Midi lidi jsou tři - v čem spočívá přínos jednoho každého z členů a jak vlastně vaše skladby vznikají?
Markéta Lisá se většinou věnuje barvám čili výrobě zvuků. Já jsem dramaturg, písně stavím a píšu texty. Prokop Holoubek je živý element, hraje na živé nástroje, čili zlidšťuje počítačovou přesnost, jednak lidskou nevypočitatelností a taky lidskou chybou. A všichni zpíváme. Mimo to ale existují ještě další tři Midi lidi, kteří se starají o vizuální součást koncertů i grafiky: Filip Cenek, Magdalena Hrubá a VJ Kolouch. Čili je nás šest.
www.unarclub.cz/MidiLidi.html
|