|
Tak jako v sobě slovo eggnoise spojuje maximální řád s chaosem, tak mísí kapela eggnoise sofistikovanou hudební kompozici s punkovým drivem a živelností. Kapela počala svou pouť kolem roku 1994 a od té doby se neustále vyvíjí ve všech ohledech. Křivka kterou rýsuje procházejíc hudebními žánry jako grunge, punk, rock, jazz a pop se neustále rozšiřuje jakousi odstředivou silou. Není možné zůstat na jednom místě, ale není ani možné opustit dobytá hudební území. Dokladem této centrifugální tendence kapely je její nové album Albumen, které je samo explozí stylů a různorodých přístupů k hudbě.
Kapela má nyní na svém kontě dvě alba. První, nesoucí název What A World, vyšlo v roce 2003, obsahuje patnáct skladeb a může být vhodným úvodem do písničkářského umění kapely. I přes komplikované aranže a burácející kytary má veskrze akustický charakter. Album si vysloužilo nominaci na cenu Akademie populární hudby v kategorii jazz/blues. (To ale jenom proto, že neměli škatulku punk-jazz.) Po čtyřech letech přichází kapela s novým albem, které se od prvního naprosto liší. Na desce producentsky spolupracovali Vladimír Pecha (Načeva, Soil, Lenka Dusilová), Martin Gašpar (Peter Lipa Band, Jana Kirschner, No Name atd.), Peter Binder (Karel Plíhal, Aneta Langerová, Pavla Milcová, Ester Kočičková), Dušan Lipert (Ohm Square, Colourfactory, Sebastians), Daniel Salontay (Longital, Zuzana Homolová), Michal Pajdiak (Alvik) a Tomáš Jakl (Jedly). Díky této spolupráci se kapele eggnoise podařilo rozšířit svůj zvuk o elektronické zvuky a o modernější žánry. Album nese název ALBUMEN a vychází na jaře 2007. Zatímco album What A World bylo vydáno pod hlavičkou Sony/BMG, aktuální deska vychází na vlastním labelu.
Přes svou zálibu v experimentech studiové tvorby zůstává kapela eggnoise živou kapelou. Její koncertní vystoupení jsou pokaždé plná energie, humoru a jedinečných okamžiků. Na jednom pódiu si kapela již zahrála například s belgickými dEUS, anglickými The Levellers a slovenskými Longital. Živá vystoupení se zvláštním způsobem doplňují s nahrávkami na albech a dokáží zaujmout posluchače nejrůznějších zaměření.
... Rozehrajeme hranice stylů ještě o něco víc, opustíme známá území a vydáme se na širé moře hudby. Nedostaneme se tím k pravé podstatě hudby, k srdci hudby, které beztak vždy tluče v nějakém stylu. Můžeme ale zaslechnout šum hudby jako živlu, jenž prochází všemi styly. Albumen (bílek) není srdcem všeho, ale mořem, do kterého je vše vnořeno. Nemá jinou funkci než právě tuto: obklopovat a hýčkat vše, co se rodí, tlumočit vibrace různých prostředí. Nejniternější záhada hudby je mnohem spíše než nějakou podstatou a srdcem ztělesněna mořem albumenu: totiž ta záhada, že hudba je zároveň vejcem a hlukem.
www.eggnoise.cz
|
Hlavním poznávacím znamením kapely Dying Passion je výrazný alt jejich zpěvačky Zuzany Lípové, kombinace melodických postupů, naléhavé kytary a pronikavé klávesové party tvořící netypické spojení psychedelie 70. let, melancholie gothic doom metalu a energie současného alternativního rocku.
"Šestice má dar tvořit písně, kde v srdci dříme neuvěřitelná síla gravitačního pole. Vcucne vás a při pozorném vstřebání songů rozvrní nadpozemsky krásnými vibracemi. 'Sladké deziluze' jsou otevřené, pestré, vyspělé, mnohotvaré, žhavé, žádoucí, tajemné," napsal Michal Husák z Rock & Popu. "Šumperští zachovávají věrnost svému specifickému modelu náladotvorné tvrdé hudby. Elegantně vás polapí do pavučiny své magické přitažlivosti tak pevně, že se z ní nejspíš nevyprostíte,“ doplnil Petr Korál z Muzikusu.
Maďarské rock stars, absolutní profíci a jeden z vrcholů besedy. Dravost System of A Dawn a těžkotonážnost Korn. Výteční instrumentalisti, skvělí baviči. Či chcete zmínit další: Butthole Surfers, Queens of the Stone Age, Foo Fighters, Goo Goo Dolls, Voodo Glow Skulls, Pussy Galore, Pygmy Love Circus. Kapela se právě vrátila z turné po Francii a je v životní formě! Kouknete na 
Současná podoba Sunflower Caravan vznikla v říjnu roku 2001, kdy dvojici Andy Čermák (klávesové nástroje) a Vít Rosnecký (bicí) doplnil ještě baskytarista Michell. Zprvu kompozičně náročný progresivní rock skupina brzy vybrousila do originálního tvaru, který reflektuje inspirace rock'n'rollem, blues nebo psychedelií a stojí na silných melodiích, úderných riffech i nemalé dávce improvizace. Upozornila na sebe hlavně díky projektu Future Line, kde se stala jednou z nejúspěšnějších kapel, v roce 2004 došlo ke spolupráci právě se švédskými The Ark, která vyústila ve dvě turné po velkých švédských městech. Jejich skoro až doorsovský odér se na BuB hodí jako máloco.