|
I skutečně náročný divák si na jubilejním ročníku přijde na své. Vedle opery jsme se rozhodli konečně realizovat nápad, že neoplocený tasovský areál skutečně nemá hranic.
Zároveň splácíme dluh z loňska, kdy bylo divadlo Divan původně avizováno, pak zrušeno, pak zase avizováno a nakonec přece jen nedojelo. Podobně komplikovaný je i text, který se chlapci rozhodli inscenovat, neboli toto je divadlo, které rozhodně nepřinese spaní.
Toto nám napsali o sobě:
Divadlo Divan vzniklo 3. března roku 2005 v 19.30, kdy na půdě divadelní fakulty JAMU Brno proběhla „předváděčka“ semestrální práce tří studentů, inscenace textu Konec hry od Samuela Becketta. Touha po další spolupráci vedla k založení příležitostného souboru, který má tři stálé (zakládající) členy a při realizaci větších projektů si k hostování zve i jiné studenty divadelní a hudební fakulty JAMU.
Doposud soubor uvedl texty : Samuel Beckett – Konec hry (r. Marcel Škrkoň), Kóbo Abé – Písečná žena (r. Marcel Škrkoň), Sofokles – Filoktétes (r. Marcel Škrkoň), Bertolt Brecht – Opatření (r. Marcel Škrkoň). V únoru roku 2006 se soubor profesionalizoval, když se stal samostatnou studiovou složkou brněnského divadla BURANTEATR.
Samuel Beckett – Konec hry
Dílo předního představitele tzv. absurdního dramatu Samuela Becketta nás zavádí do jakéhosi bezčasí, kde dva „vstříc konci jdoucí“ muži hledají poslední záchytné body, kterými by oddálili blížící se Absolutní závěr partie. Samuel Beckett je nechává vyprázdněnými frázemi provokovat jeden druhého, nechává je hrát si jednoho s druhým a hledat svůj vzájemný vztah, pojmenovat jej a uzavřít.
Hamm: Proč tady se mnou zůstáváš?
Clov : Proč si mě tady držíš?
Hamm: Nikdo jiný není.
Clov: Jiné místo není...
režie: Marcel Škrkoň
dramaturgie: divan
produkce: Juraj Tedla j.h., Zetel
hrají :
Clov: Michal Isteník
Hamm: Jaroslav Matějka
Není nic legračnějšího než neštěstí... (Samuel Beckett, Konec hry)
www.buran.cz
|