porcelán

 

„Když jsem se na základce rozhodoval, co budu dělat umprumka byla jasná volba. Protože už odmalička jsem rád a docela pěkně kreslil. A navíc se mi nechtělo učit na přijímačky. Chtěl sem do Uherského Hradiště na design hraček, ale skončil jsem na Keramice v Hodoníně u výborného pana profesora Kovaříka. Po maturitě jsem chtěl na VŠUP do Prahy. Ale tak nějak jsem si nevěřil, tož jsem šel pro změnu na zmíněnou hračku. Tam mě šoupli do 2. r., byl to pro mě takový přípravný kurz na talentovky do Prahy. Ve 3. r. už mě to tam nebavilo a jeden kamarád, co studoval Koncept na VŠUP mi řekl: „Hlas se na keramiku, tam tě vezmou, a pak můžeš přejít jinam.“ Tak mě teda vzali k panu profesoru Knapkovi a já se začal učit pracovat s porcelánem.

 

Měl jsem v plánu se naučit dělat formy na porcelán a někam utéct na šperk nebo animaci. Jenomže ten porcelán je tak krásně sviňská bílá průsvitná mrcha, že mě to začalo bavit. Porcelán si tak trochu dělá v peci co chce, křiví se a deformuje. Takže musíte udělat model trošku jinak, než jak chcete, aby to ve výsledku vypadalo. To překvápko, když se otvírá pec, je super. Dělám jak design, tak volné věci, dostal jsem i nějakou cenu za dobrý studentský design. No, ale sám se cítím víc a radši jak sochař než designér. Občas udělám i nějakou kratší animačku nebo něco ve šperkařské dílně. ... Tož to je o mě zhruba všecko. O mém kladném vztahu k alkoholu se snad nemusím rozepisovat…“