(*28. 1. 1985) studentka ateliéru Environment na FaVU v Brně

Umění ke svému životu potřebuji, stejně jako snídani. Bez ní by můj den nezačal naplno. Bez umění bych měla pocit, že nežiju na 100 %. Dává mi svobodu, prostor k realizaci mých představ. Je mou terapií i komunikačním médiem.
Koncept mého života je postaven na zážitcích, jakéhokoliv druhu. Z nich se také inspiruji a snažím se je předat dál prostřednictvím své tvorby. Věřím, že každé dílo si najde své publikum. Mým cílem je alespoň v několika divácích zanechat informaci – pocit, který v nich zůstane nebo se k němu jednou vrátí.
Z počátku jsem řešila hlavně sociální problémy. Měla jsem odhodlání mladé rebelky, že změním svět. Postupem času jsem zjistila, že člověk mezi starostmi a problémy spíše proplouvá a ostrovy, jako ráje na zemi, potkává zřídka. Náměty jsem tedy trochu odlehčila. Více pracuji s hravou formou se špetkou ironie a humoru a ráda ve svých dílech provokuji. Reaguji například na to, že mnoho lidí bere život příliš vážně a v našem konzumním světě se ztrácí ten opravdový smysl života.
Necítím se dobře, když jsem svázaná s určitou formou zpracování. Médium, které bude nositelem mé myšlenky, si volím intuitivně. Nejčastěji pracuji s objekty, instalacemi, fotomontážemi, videem nebo performancí. Ráda chodím na výstavy i vernisáže, protože mě zajímají názory a „pohledy“ ostatních.