| Bratři Orffové |
|
|
|
Co by u jiného působilo jako vykonstruovaná hra na city, směšnost a absurditu, to v jeho podání rozkvétá jako nejniternější zpověď. Přesto vám to ale nedá. Otevíráte pusu a chcete zvolat: „Není toho patosu už trochu moc?“ Vaše ústa ale zůstávají němá, neboť někde uvnitř cítíte, že je ho tam sotva špetička. Věříte mu. Odezíráte mu z úst, v duchu po něm opakujete každičké slůvko, přestáváte se bránit širokému úsměvu. Když mluví o své ženě, synkovi, malé židli s uřezanými nožkami v malém pokojíku, kde skládá své písničky, nepochybujete o jeho upřímnosti. Jste sice překvapení, že na pódiu vůbec něco takového říká, zároveň nicméně stejně neodbytně cítíte, že to slyšíte rádi... Ivan Gajdoš, zpěvák a kytarista Bratří Orffů, svým bezelstným projevem vyzývá ke složení veškerých zbraní. Nebojujete, nepřipomínkujete, pouze se necháváte unášet. A přijde vám to naprosto samozřejmé... … a o celé kapele: Bratři Orffové dovedou vycítit tu akurátní a vzrušující hranici mezi přeplněností a prázdnotou. Možná i proto jsou tak oblíbení. Dokázali najít skulinu na zdegenerovaném hudebním trhu a vycítit, že posluchačům kručí v břiše po citlivých písničkách. Po muzice, která by nepostrádala hloubku a nebyla jen načechranou a lehce roztíratelnou pomádou šoubyznysu. Orffovský debut Bingriwingri je vskutku malým zázrakem a jeho koncertní provedení jakbysmet. Ivan Gajdoš odzbrojuje nenuceně lidským projevem a podobně pohodová je i jeho dohromady sedmičlenná kapela (zážitkem je pozorovat hlavně culící se perkusistku a vibrafonistku Lenku Korousovou, ležérního trumpetistu Libora Martiníka a nesmělého kytaristu Lukáše Novotného). Lidem jako je Gajdoš dokážete (a chcete) zbaštit všechno, včetně drobků. Nevtírá se dnes toliko rozšířeným intrikánstvím a chytračením. Působí na mě podobně výrazně a sympaticky jako za adolescentních časů Petr Fiala na mňágovské prvotině Made in Valmez... Je dojemné, že Orffy vlastní popularita stále trochu zaskakuje. Nezbývá než doufat, že ji nejenže unesou, ale useberou se natolik, aby Bingriwingri ještě překonali. Upřímného pohlazení je v současné uspěchané době potřeba vrchovatě. Jen houšť Orffů a jejich "obyčejně neobyčejné" produkce, jen houšť přitažlivé a bezbolestné terapie pro každého otevřeného člověka! Bouřlivému potlesku Ivan Gajdoš se svými Bratry Orffy zaslouženě neunikl. A mohl by na lidi apelovat i desítkami snů o koncertech, na nichž se netleskalo. Zkuste to vydržet...
|
Volné, téměř sourozenecké sdružení Bratři Orffů začalo psát první stranu své nu-folkové kroniky v roce 2002. Milovníci folkadelického ducha a domácích počítačů Lukáš Novotný, Ivánek Gajdoš a Matouš Godík (aka ZKA4T) vdechli život svému snu o písničkářství nového tisíciletí na trase Krnov (Manchester Východu) - Praha - Bingriwingri.
| < Předch. | Další > |
|---|