Václav Havelka se svým projektem selFbrush je už "klasikem" scény, které bychom mohli říkat neo-folková, a to přesto, že nedávno přišel teprve s druhým albem. Jeho novinka Three Names je příkladem výborné práce s minimalistickými prostředky. Postupy převážně amerických lo-fi písničkářů si Havelka spolu se svým italským producentem Massimem Sartorem bezezbytku osvojil. Tato zřejmá návaznost je ale jen prostředkem, je naopak na hony vzdálena bezduchému kopírování. Hlavním pozitivem alba je jeho celistvost. Ostatně, uvažování o případných "hitech" stojí zcela mimo kontext hudby, kterou SelFbrush hraje. I přes jednotnou náladu se ale v každé skladbě vylupují detaily, které prozrazují bohatost Havelkova muzikantského myšlení.

Ve všech variantách a podobách marky selFbrush je konstantní předností samozřejmý a jistý vokální projev Václava Havelky. Zpěvný hlas jakých je na české scéně pomálu s potřebnou dávkou neškolené syrovosti dodává autenticitu osobně pojatým každodenním textům - třeba o dívce sbírající maliny nebo o mazlíčcích psech, co musí celou noc zadržovat moč.

www.selfbrush.com